Ječmen (Ječmen)

1. Sedni si a poslouchej a dívej se mi do očí,
   jsem voják 5. legie, můj život cenu nemá.
   Čert ví, co bude zítra a jak se větry otočí,
   kdo nedýchá – už nežije a kdo dýchá je sténá.

2. Pět olověných kulí mi zítra břichem proletí,
   poslední, šestá, do spánku mi vrazí.
   A bude horká neděle, patnáctý rok století,
   tak přelehko se umírá u potoka v mlází

R1: Hvězdy pálí, ruce zebou, psi štěkají a patrola spí?
dokud jsi se mnou –  já jsem s tebou, já jsem s tebou…

1. Oheň nocí praská a ječmen tiše zraje
   a na hlubokém nebi je srpek Jupitera,
   je krátkých deset minut do výměny stráží
   a na mě padl smutek, jak mlha do údolí.
   
   Mám pocit, že jsem zchroml, jsem vykopnutý z ráje,
   ale vím, že na mě myslí, jen vzpomenout si která…
   která do mě lila horko ze svých paží…
   Tak daleko, tak rozpitá, až srdce z toho bolí.

2. Ale stejně je to jedno, teď není dobrá doba
   na budoucnost, na štěstí a na hluboké spaní.
   Jen maliny jsou rudé a vlastně je jim jedno,
   že zítra ráno skončí pod kopyty koní
   
   Cítím, že teď zimou klepeme se oba,
   já i ten kluk naproti s upocenou dlaní.
   Zítra ráno hrdinové pod praporem křičí
   a večer za nás zvony zvoní.

R2: Hvězdy pálí, ruce zebou, psi štěkají a patrola spí,
dokud jsi se mnou –  já jsem s tebou, ještě to nekončí

1. Sedni si a poslouchej a dívej se mi do očí,
   jsem voják 5. legie, můj život cenu nemá.
   Čert ví, co bude zítra a jak se větry otočí,
   kdo nedýchá – už nežije a kdo dýchá je sténá.