na Spotify, Apple Music a dalších streamovacích službách (Google Play, Tindal) jsou k dispozici všechny dostupné nahrávky TOKYA, takže stačí jen vyhledat a dát do Sledování, uložit do Oblíbených, případně stáhnout do vašich zařízení a budete mít i v tomto bláznivém digitálním světě kousek jistoty a opěrný bod vždy sebou. Nové kusy brzy přibudou
Velká kauza show- businessu rozvibrovala média v posledních dnech po odhalení podobnosti ústředních témat písní. Stalo se tak díky pečlivé práci při publikaci přes službu LANDR.
Algoritmus služby totiž zaregistroval významnou shodu melodické linky písně Aby to nebylo málo (TOKYO, album Ječmen 2002 ) a Never Had a Dream Come True (S Club 7). Jak si může ostatně pozorný posluchač ověřit na těchto odkazech. Shodná je dokonce i tónina tématu.
Vzhedem k tomu, že skladba Aby to nebylo málo byla vydána už v roce 2002 (píseň byla nahrána ještě minimálně rok před vydáním) a popová skladba Never Had a Dream Come True byla na YouTube zveřejněna v roce 2014, obvinil autor skladby kapely TOKYO formaci v bílém z krádeže autorství a zásahu do osobního vlastnictví!
Ale protože je velkorysost nepsanou povinností legend, mávlo nakonec TOKYO nad tímto nemilým incidentem rukou a k soudu nedojde. V hudebním průmyslu je totiž krádež přirozenou součástí tvorby, vše podstatné totiž už zaznělo. Děvčata a chlapci z formace S Club 7 tak mohou mít zase klidné spaní.
Už když to dřevo rostlo co stromy v hustém lese on zatraceně cítil, jak na hřbetě ho nese Teď šedý a v mukách umírá tiše má hřebíky v rukách a kopí má v břiše
A nebe bylo rudé, jak rybízová šťáva on ruce k němu spíná a domáhá se práva Ale marně chlapče křičíš, že Země středem není z popela jsi povstal a na popel se změníš R: Já všechno to vidím a slyším ty řeči jsem starý muž a čaroděj a brečím a brečím, rukama lomím, nastokrát běda jsem starý čaroděj. Jinak nic se dělat nedá 10 000 roků po Zemi se vláčím všechno je stejné jak kdysi 10 000 kroků kamení mě tlačí a hadry na mě visí mokrá je voda, slunko stejně zapadá, rub má svůj líc jsem starý čaroděj, 100 století mě napadá, že stejně jsem nepochopil nic
Když napoprvé křičel, když vystrkoval hlavu na náměstích klíče zacinkaly v davu Teď by chtěl jít tou cestou, kde vedou mé stopy, ale sotva hlavu zvedne – nakonec ji sklopí
R: Já všechno to vidím a slyším ty řeči jsem starý muž a čaroděj a brečím a brečím, rukama lomím, nastokrát běda jsem starý čaroděj. Jinak nic se dělat nedá 10 000 roků po Zemi se vláčím všechno je stejné jak kdysi 10 000 kroků kamení mě tlačí a hadry na mě visí mokrá je voda, slunko stejně zapadá, rub má svůj líc jsem starý čaroděj, 100 století mě napadá, že stejně jsem nepochopil nic
Ono se dobře radí z dálky on se dobře drží styl tady je vyhlášení války a trvá to trochu dýl
Radši bych nehasil, to co mě nepálí jenom se podívej, kam jsme se dostali zákaz vjezdu, slepá ulice, tak jak mám nepodlehnout panice?
Nikdy ses mě nezeptala na víru já Žid i terorista z Pamíru radši mi dokazuješ, ať ti vlezu na záda pak se nediv, že to nezvládám
Ženskou bych neuhodil květinou dneska to neplatí, a mažu za jinou tak se otoč. když tě opouštím, nebo ti dokážu, kdo tady poroučí R: Dnes nehořím, nejdu do varu a nemám chuť se smát na můj účet veselí se jiní Až zahučím do uší u baru, že mám toho akorát A než se potká ráno s nocí – uvidím
Nesnesu pomyšlení, že se směješ ze spaní a že jsi s ním, mě k zuřivosti dohání všechny ty čáry, co mu ryješ na záda pak se nediv, že to nezvládám
To nevypadá na rozumné řešení, kdybych to dokázal, v hyenu tě proměním kdybych to uměl, hodím tě do vaku na zmije bo co mě neposílí – mě kurva zabije R: Dnes nehořím, nejdu do varu a nemám chuť se smát na můj účet veselí se jiní Až zahučím do uší u baru, že mám toho akorát A než se potká ráno s nocí – uvidím