- Posíláš zprávy z obrovské dálky
kdes všude byla a jak se ti vlastně daří
dělí nás vesmír, stůl a dva šálky
a voda v konvici je neklidná a vaří - Dívám se na tě přes svoje prsty,
nevím proč – papiláry dohání mě k smíchu
pokyneš hlavou a vzduch je hustý?
že by se nakrájet dal v tom tichu - Kyvadlo kyne, jak těsto v troubě,
vpravo je pravda, vlevo levda, dole peklo.
Jsi do mě vsátá, jako voda v houbě
a ego přemýšlí, co by tak na to řeklo - Do toho srdce hoří a plane
a vším tím žárem všechno kolem pálí.
Říká mi dítě, chlapče a pane,
jen prudkým schlazením se ocel kalí. - Vytáhnu na svět své čtyři těla,
dost bylo lenošení – slunko svítí.
Až jednou zjistím, cos mi vlastně chtěla
zaplatím hospodu nějakým dobrým pitím. - Nějak se smráká, kojoti vyjí,
a v lednici je tma a balzám na rty.
Rukama hmatám tepnu na tvé šíjí
a cítím spěšný odchod noční hlídky z varty