Papiláry (TOKYO 2017)

  1. Posíláš zprávy z obrovské dálky
    kdes všude byla a jak se ti vlastně daří
    dělí nás vesmír, stůl a dva šálky
    a voda v konvici je neklidná a vaří

  2. Dívám se na tě přes svoje prsty,
    nevím proč – papiláry dohání mě k smíchu
    pokyneš hlavou a vzduch je hustý?
    že by se nakrájet dal v tom tichu

  3. Kyvadlo kyne, jak těsto v troubě,
    vpravo je pravda, vlevo levda, dole peklo.
    Jsi do mě vsátá, jako voda v houbě
    a ego přemýšlí, co by tak na to řeklo

  4. Do toho srdce hoří a plane
    a vším tím žárem všechno kolem pálí.
    Říká mi dítě, chlapče a pane,
    jen prudkým schlazením se ocel kalí.

  5. Vytáhnu na svět své čtyři těla,
    dost bylo lenošení – slunko svítí.
    Až jednou zjistím, cos mi vlastně chtěla
    zaplatím hospodu nějakým dobrým pitím.

  6. Nějak se smráká, kojoti vyjí,
    a v lednici je tma a balzám na rty.
    Rukama hmatám tepnu na tvé šíjí
    a cítím spěšný odchod noční hlídky z varty

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *