Tak proto (TOKYO 2017)

  1. Do pokoje vejdeš ospalá
    Už zase jsi tu přenocoval
    Do čaje mi zvolna kape med
    Už nocujem tu 27 let

    R1:Tak zase ryju do písku jméno tvé botou
    Tvé číslo u mě v notýsku hladím, tak proto
    Tak proto, když mě honí se nezkouším schovat
    Dva rozzuření sloni. Rozdupou mě znova

  2. Připravený k další obraně
    Odrobinky shrneš do dlaně
    Dvě ikony skryté na ploše
    A obsah dlaně sypeš do koše

    R2: 
    Tak zase ryju do písku jméno tvé botou
    Tvé číslo u mě v notýsku hladím, tak proto
    Tak proto, když mě honí se nezkouším schovat
    Dva rozzuření sloni. Rozdupou mě znova
    A tys si setřeš spánky a hladíš mě dlaní
    Z vichřic přišly vánky a nastal klid zbraní
    A na ubruse víno a v misce pár oliv
    Je čas jít leštit lino a je čas na cokoliv

  3. Do pokoje vejdeš ospalá
    Už zase jsi tu přenocoval
    Do čaje mi zvolna kape med
    Už nocujem tu 27 let
     
    R3: 
    Tak zase ryju do písku jméno tvé botou
    Tvé číslo u mě v notýsku hladím, tak proto
    Tak proto, když mě honí se nezkouším schovat
    Dva rozzuření sloni. Rozdupou mě znova
    A tys si setřeš spánky a hladíš mě dlaní
    Z vichřic přišly vánky a nastal klid zbraní
    A na ubruse víno a v misce pár oliv
    Je čas jít leštit lino a je čas na cokoliv
    Tak zase ryju do písku jméno tvé botou
    Tvé číslo u mě v notýsku hladím, tak proto
    Tak proto, když mě honí se nezkouším schovat
    Dva rozzuření sloni. Rozdupou mě znova

V poslední době (TOKYO 2017)

  1. V poledním slunku stála
    Byla tichá a byla tak malá
    Pak na papír namalovala
    Okno a nebe a mrak
     
  2. Teď do promrzlých dnů se mu vrací
    Jako básníci do restaurací
    Jako štěně, když hodíš mu klacík
    vzpomínka, ten tažný pták 
  3. Zas to cítí a přesně to vidí
    Jak ji hladí a jak ona se stydí
    On je koráb a proráží přídí
    Vlny a vyplouvá v dál
     
  4. A kráčejí borovým lesem,
    Jak si kráčí, jak se pěšinou nese
    Jako komtesa královským plesem
    A vůně pínijí naplní sál

    R: Chce jí odeslat psaní
    Ale kam – to si nevzpomíná
    Ono v poslední době
    Nějak nemá chuť v sobě
    Je starý a cítí se sám
    Cítí se sám 
  5. A vzpomíná, když byla živá
    On ji drží a do ucha zpívá
    On ji drží a do ucha zpívá
    Je to keporkak co na pláźi zbyl
  6. A ví, co všechno je dělí
    Sto roků a vesmír snad celý
    A kolik si toho nepověděli
    Kolik otázek nenašlo cíl

R: Chtěl bych odeslat přání
Ale kam – to si nevzpomínám
Ono v poslední době
Nějak nemám chuť v sobě
Jsem starý a cítím se sám
Cítím se sám

Papiláry (TOKYO 2017)

  1. Posíláš zprávy z obrovské dálky
    kdes všude byla a jak se ti vlastně daří
    dělí nás vesmír, stůl a dva šálky
    a voda v konvici je neklidná a vaří

  2. Dívám se na tě přes svoje prsty,
    nevím proč – papiláry dohání mě k smíchu
    pokyneš hlavou a vzduch je hustý?
    že by se nakrájet dal v tom tichu

  3. Kyvadlo kyne, jak těsto v troubě,
    vpravo je pravda, vlevo levda, dole peklo.
    Jsi do mě vsátá, jako voda v houbě
    a ego přemýšlí, co by tak na to řeklo

  4. Do toho srdce hoří a plane
    a vším tím žárem všechno kolem pálí.
    Říká mi dítě, chlapče a pane,
    jen prudkým schlazením se ocel kalí.

  5. Vytáhnu na svět své čtyři těla,
    dost bylo lenošení – slunko svítí.
    Až jednou zjistím, cos mi vlastně chtěla
    zaplatím hospodu nějakým dobrým pitím.

  6. Nějak se smráká, kojoti vyjí,
    a v lednici je tma a balzám na rty.
    Rukama hmatám tepnu na tvé šíjí
    a cítím spěšný odchod noční hlídky z varty

Ječmen (Ječmen)

  1. Sedni si a poslouchej a dívej se mi do očí,
    jsem voják 5. legie, můj život cenu nemá.
    Čert ví, co bude zítra a jak se větry otočí,
    kdo nedýchá – už nežije a kdo dýchá je sténá.

  2. Pět olověných kulí mi zítra břichem proletí,
    poslední, šestá, do spánku mi vrazí.
    A bude horká neděle, patnáctý rok století,
    tak přelehko se umírá u potoka v mlází

R1: Hvězdy pálí, ruce zebou, psi štěkají a patrola spí?
dokud jsi se mnou –  já jsem s tebou, já jsem s tebou…

  1. Oheň nocí praská a ječmen tiše zraje
    a na hlubokém nebi je srpek Jupitera,
    je krátkých deset minut do výměny stráží
    a na mě padl smutek, jak mlha do údolí.

    Mám pocit, že jsem zchroml, jsem vykopnutý z ráje,
    ale vím, že na mě myslí, jen vzpomenout si která…
    která do mě lila horko ze svých paží…
    Tak daleko, tak rozpitá, až srdce z toho bolí.

  2. Ale stejně je to jedno, teď není dobrá doba
    na budoucnost, na štěstí a na hluboké spaní.
    Jen maliny jsou rudé a vlastně je jim jedno,
    že zítra ráno skončí pod kopyty koní

    Cítím, že teď zimou klepeme se oba,
    já i ten kluk naproti s upocenou dlaní.
    Zítra ráno hrdinové pod praporem křičí
    a večer za nás zvony zvoní.

R2: Hvězdy pálí, ruce zebou, psi štěkají a patrola spí,
dokud jsi se mnou –  já jsem s tebou, ještě to nekončí

  1. Sedni si a poslouchej a dívej se mi do očí,
    jsem voják 5. legie, můj život cenu nemá.
    Čert ví, co bude zítra a jak se větry otočí,
    kdo nedýchá – už nežije a kdo dýchá je sténá.

Kachny

  1. Tak šupem bratři z postelí, jdem stádo na hrad hnát, vymetem marast z toho chlíva,
    A jednou ranou zastřelíme, kdo se bude smát, až budem pod vlajkama zpívat
    Tak ať se zpívá, ať zvony mlátí a o zbytek ať postará se Bůh
    Jedni hříšní jsou a jedni svatí a kolem uší vzduch

  2. Má tlačenku a ocet a v nepřestupném roce v únoru Horymíra slaví
    A každý večer dům jak nepřestřelit terč, když smolí anonymní zprávy
    Tak ať se zpívá, ať zvony mlátí a o zbytek ať postará se Bůh
    Jedni hříšní jsou a jedni svatí a kolem uší vzduch

    REF:
    A kachny táhnou a je jich čím dál víc, táhnou a krky do dálky natahují
    Táhnou, kejhají z plných plic a jednu velkou jedna malá vpředu hejna vystřídala

  3. Krysař, který krysy žene, město morem rozložené, funebrák co čmárá na zeď křídou
    A všichni kteří převlékají ráno starý šat, zas večer na hodokvas vyjdou
    Tak ať se zpívá, sukně se krátí a o zbytek ať postará se Bůh
    Jedni hříšní jsou a jedni svatí a kolem uší vzduch

REF:
A kachny táhnou a je jich čím dál víc, táhnou a krky do dálky natahují
Táhnou, kejhají z plných plic a jednu velkou jedna malá vpředu hejna vystřídala